UMĚLÁ INTELIGENCE PRO VĚDU I PRŮMYSL

Škoda Auto navazuje vztahy s akademickou sférou už řadu let. Teď ale tato spolupráce vyústila ve vznik instituce, která v Česku nemá obdoby. Nápad se zrodil v hlavě Jany Polášek Filové, která má v automobilce na starost kromě strategických témat spojených s digitalizací také vědecko-výzkumné projekty a spolupráci s vysokými školami v oblasti Výroby a logistiky.

„Pokud chceme ve Škoda Auto vybudovat daty řízenou výrobu, musíme se kromě hardwarové a softwarové infrastruktury soustředit také na výchovu odborného personálu. Na co nám budou veškerá data, když s nimi nebudeme schopni smysluplně pracovat?“ ptá se Jana a upřesňuje dál svůj pohled na věc: „Již delší dobu vnímám kolem sebe zajímavé projekty, které mají za cíl podpořit vzdělávání v oblasti IT nebo umělé inteligence. Žádný z nich se ale specificky nezaměřuje na výchovu datových odborníků pro průmyslovou výrobu, i když právě ta tvoří základ české ekonomiky. A tím nemám na mysli pouze automobilovou výrobu, ale také další odvětví jako strojírenství, výrobu plastů, elektrotechnický, chemický, potravinářský nebo energetický průmysl.“

„S Janou se známe již řadu let, jsme dobří přátelé. Často diskutujeme témata, kterými se profesně zabýváme, hledáme společně řešení otázek. Včetně těch, které souvisejí s digitalizací, inovacemi a technologickým transferem,“ navazuje profesor Jan Platoš, děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky, VŠB – Technické univerzity Ostrava. „Oba se shodujeme, že při digitální transformaci hrají velmi důležitou roli lidé. Když se podíváme na počty studentů, kteří vystudují nejen bakalářský, ale také magisterský nebo doktorský program zaměřený na práci s daty, výsledek nás asi moc nepotěší. Přitom poptávka po datových odbornících v oblasti umělé inteligenci a strojového učení prudce stoupá. Naším cílem by proto neměla být pouze výchova datových dělníků, ale zejména expertů s vyšším vzděláním. Budou to právě oni, kdo bude stát za inovacemi s vyšší přidanou hodnotou.“

Bádání nebo projekty pro průmysl? AIM.Lab ukazuje, že je možné obojí

 Skutečným impulzem pro založení AIM.Lab nebyly pouze teoretické diskuze, ale praktická zkušenost. Když Jana Polášek Filová před lety hledala do svého týmu stážistu se zaměřením na práci s výrobními daty, právě od Jana Platoše dostala tip na šikovného studenta, který váhal, zda jít po studiu rovnou pracovat, nebo pokračovat na doktorát. „Když mi Honza zavolal, že někoho vhodného našel, neváhala jsem a ihned přijela do Ostravy. Společně jsme si promluvili a nabídli jsme mu individuální studijní program s praxí ve Škoda Auto,“ vypráví Jana. Jednalo se o Petra Prokopa, který s návrhem souhlasil a následující roky pak trávil vedle ostravské Fakulty elektrotechniky a informatiky také v mladoboleslavské automobilce.

„Během magisterského studia mě zaujala analýza dat a chtěl jsem toto téma prozkoumat do hloubky. Proto se mi líbila kombinace doktorandského programu a stáže ve Škoda Auto, kde pochopím, jak se datová analýza využívá v praxi,“ objasňuje Petr Prokop. „Na škole můžete dělat obecný výzkum, kdy rozvíjíte algoritmy a nové metody zpracování dat, nebo můžete jít cestou aplikovaných výzkumů. V tomto případě se snažíte již vymyšlené postupy využít v reálném prostředí.“

V průběhu doktorského studia Petra nakonec zlákala akademická dráha. „Věděla jsem, že Petr chce zůstat v akademické sféře, ale chtěla jsem udržet know-how, které za dobu naší spolupráce vzniklo. Napadlo mě, že bychom mohli vytvořit laboratoř, kterou bychom zaštítili společné projekty. Projekt jsem jim představila v Ostravě na konci roku 2020. Zároveň jsem je požádala, zdali by mi pomohli vytvořit pro něj vhodný název,“ popisuje Jana vznik laboratoře. Kolegům z Ostravy se nápad zjevně zamlouval, protože než se vrátila do Prahy, v e-mailu už již měla několik nápadů na název. „Nakonec zcela bezkonkurenčně vyhrál AIM.Lab“ líčí Jana. „A pozor, na ten mám copyright,“ směje se Jan Platoš. Nápad se líbil automobilce i fakultě. A tak i díky podpoře Jiřího Drbouta, vedoucího plánování značky Škoda Auto, v kampusu VŠB-TUO brzo vyrostly prostory, kde studenti můžou nejen bádat, ale zároveň se podílet na projektech z oblasti digitalizace a průmyslu 4.0. Zkrátka své znalosti rovnou aplikovat v praxi.

Petr Prokop ale není jediný, kdo se nakonec rozhodl pro aplikovaný výzkum. Stejná kariérní cesta zlákala i Radka Svobodu, dalšího doktoranda, který dnes v AIM.Labu působí. „Doktorské studium pro mě také nebyla jasná volba. Přesvědčil mě až Jan Platoš. Vyprávěl mi o možnostech spolupráce s průmyslovými partnery, což mě zaujalo natolik, že jsem se pro doktorát nakonec rozhodl, zůstal na univerzitě a později se stal také členem týmu AIM.Lab,“ vzpomíná Radek.

Místo, kde vzniká datová budoucnost

Skutečné fungování AIM.Lab odstartovalo kvůli omezením souvisejících s pandemií až v roce 2022. V laboratoři nyní probíhá výuka bakalářských a magisterských studijních oborů se zaměřením na strojové učení, zpracování dat a optimalizační algoritmy. Čerstvou novinkou VŠB-TUO je doktorský program Informatika a výpočetní vědy s přesahem do aplikačních oblastí souvisejících s datovými vědami, umělou inteligencí, výpočetní chemií a robotikou, jehož slavnostní zahájení odstartuje na jaře 2023 na půdě AIM.Lab

Laboratoř nenabízí inspiraci na poli datové analytiky pouze studentům VŠB-TUO, ale také širší veřejnosti z akademického a průmyslového světa. Pořádají se zde konference, odborné přednášky a workshopy. „V hledáčku AIM.Lab je na prvním místě výchova datových expertů budoucnosti a spolupráce na vědecko-výzkumných projektech,“ zdůrazňuje Jan Platoš. „Naším společným cílem je vytvořit unikátní prostor, jedinečnou datovou laboratoř, ve které se budou odborníci z univerzit s experty z průmyslu vzájemně inspirovat a sdílet své zkušenosti s prací s průmyslovými daty,“ uzavírá Jana Polášek Filová. Do budoucna jsou v plánu i další projekty. Jedním z nich je propojení Ostravy VŠB-TUO s dalšími univerzitami, realizace společných edukačních a vědecko-výzkumných projektů.